KLASIFIKAČNÍ ŘÁD

Základní škola Hořice, Komenského 338, 508 01 Hořice, okres Jičín

Klasifikační řád

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení.

1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

1.1 Zásady pro hodnocení chování a klasifikace žáka

Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.
Za první pololetí se vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení. V prvním ročníku škola provádí slovní hodnocení.
Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání pedagogickou radou.
Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí. Návrh klasifikace za 1. a 3. čtvrtletí může být zapsán v žákovské knížce také ve tvaru: 1-2, 2-3, 3-4, 4-5. Rovněž běžná klasifikace během pololetí může být formulována ve tvaru: 1-2, 2-3, 3-4, 4-5 případně tzv. mínusy: 1-, 2-, 3-, 4-.
Při klasifikaci žáka jsou výsledky vzdělávání a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v jednotlivých předmětech školního vzdělávacího programu. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání.
Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková.
Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.
Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace.
Neplní-li žák s vývojovou poruchou učení základní povinnosti a neprojevuje-li snahu, nebude hodnocen s tolerancí.

Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným ve školním vzdělávacím programu jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.
Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně.
Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům.
Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.
Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:
- průběžně prostřednictvím žákovské knížky/notýsku (1. a 2. třída)
- před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období)
- při informačních schůzkách rodičů s dětmi
- případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.
V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.
Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.
Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

1.2 ZPŮSOB ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
- soustavným diagnostickým pozorováním žáka
- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy
- kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami
- analýzou různých činností žáka
- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP)
- rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.
Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.
Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky/notýsku (1. a 2. třída) a zároveň sděluje známky žákům. Při hodnocení lze využívat i sebehodnocení žáka.
Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné, orientační). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
Vyučující zajistí zapsání známek také do katalogových listů a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.
Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.
Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:
- neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden
- žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací
- účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí
učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné
- před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva
- prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.
Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních v průběhu školního roku jsou třídní učitelé povinni sdělit nejpozději na nejbližší pedagogické radě.

1.3 Stupně hodnocení prospěchu

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace na vysvědčení hodnotí těmito stupni:

1 – výborný

2 – chvalitebný

3 – dobrý

4 – dostatečný

5 – nedostatečný

1.3.1 Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace prospěchu

1.3.1.1Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření (jazykové, společenskovědní, přírodovědné a matematika):

Stupeň 1 – výborný

Žák ovládá požadované poznatky přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat přiměřený text.

Stupeň 2 – chvalitebný

Žák ovládá požadované poznatky v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně nebo s menší pomocí učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. V jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev má menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat přiměřené texty.

Stupeň 3 – dobrý

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější chyby a nepřesnosti dovede na pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňování poznatků, jevů a zákonitostí zvládá podle pokynů vyučujícího. Jeho myšlení je vcelku správné, méně tvořivé a v logice se objevují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle pokynů a návodu vyučujícího.

Stupeň 4 – dostatečný

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení úloh se vyskytují závažné chyby. Je nesamostatný v logice myšlení a bez tvořivosti. Jeho ústní i písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev má nedostatky, je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 – nedostatečný

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. Při uplatňování vědomostí a dovedností se vyskytují velmi závažné chyby, které nedokáže odstranit ani s pomocí učitele. Projevuje nesamostatnost v myšlení s častými logickými nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev má také vážné nedostatky. Všechny tyto nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Není schopen samostatně studovat určený text.

1.3.1.2Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření (pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky – předměty ze skupiny pracovních činností):

Stupeň 1 – výborný

Žák soustavně projevuje kladný vztah k pracovním činnostem, v týmu dokáže spolupracovat. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktických činnostech. Ty vykonává samostatně s uplatněním získaných dovedností a návyků. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce. Dopouští se jen menších chyb a výsledky jeho práce jsou bez závažných nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci a udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál a energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Dokáže překonávat případné problémy.

Stupeň 2 – chvalitebný

Žák projevuje kladný vztah k pracovním činnostem, v týmové práci je schopný spolupráce. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktických činnostech. V postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby, pouze drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje bezpečnostní předpisy a stará se o životní prostředí. Dopouští se drobných nedostatků v hospodaření se surovinami, materiálem a energií, stejně jako v údržbě laboratorních pomůcek, nástrojů, nářadí, přístrojů a měřidel. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 – dobrý

Žák projevuje vztah k pracovním činnostem s menšími výkyvy. S pomocí vyučujícího uplatňuje získané teoretické poznatky při praktických činnostech, kde se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podnět učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorního zařízení, přístrojů, nástrojů a měřidel musí být alespoň částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 – dostatečný

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k pracovním činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobu práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních pomůcek a zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen za pomoci učitele.

Stupeň 5 – nedostatečný

Žák neprojevuje zájem o pracovní činnosti ani vztah k nim, k pracovnímu týmu. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné a nepřesné. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nezajímá se o ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných chyb.

1.3.1.3Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření (občanská výchova, výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná a sportovní výchova):

Občanská a rodinná výchova, výchova ke zdraví

Stupeň 1- výborný

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně ovládá teoretické učivo. Vede úplné a přehledné zápisy, které jsou dalším důkazem zájmu o předmět. Osvojené vědomosti

a dovednosti tvořivě aplikuje. Dovede velmi dobře komunikovat, dodržuje pravidla diskuse, sám přináší náměty.

Stupeň 2 – chvalitebný

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný. Má jen menší nedostatky. Plní domácí úkoly a projevuje zájem o předmět. Rád diskutuje.

Stupeň 3 – dobrý

Žák je v činnostech méně aktivní. Nevyužívá dostatečně své schopnosti, jeho ústní a písemný projev není úplně přesný. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery. Na aplikaci potřebuje pomoc učitele.

Stupeň 4 – dostatečný

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho ústního projevu je málo uspokojivý. Úkoly řeší s častými chybami, k aplikaci dovedností potřebuje značnou pomoc učitele, pracuje nedbale, má neúplné zápisy, zapomíná domácí úkoly. Pasivně sleduje výuku.

Stupeň 5 – nedostatečný

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně. Neumí pracovat samostatně, je pasivní v plnění všech oblastí výuky. Nezapojuje se ani do skupinové práce. Neprojevuje zájem o předmět, povzbuzování se míjí účinkem.

Výtvarná výchova

Při klasifikaci předmětu se hodnotí:

– stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu

– osvojení potřebných vědomostí, dovedností a jejich aplikace

– kvalita projevu

– vztah k výtvarným činnostem a zájem o ně (pracovní pomůcky v pořádku, práce dokončené v daném termínu)

Stupeň 1 výborný

Žák je v činnostech velmi aktivní, pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady, které rozvíjí. Jeho projev je estetický, působivý, originální. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, rozvíjí svůj vkus. Pracovní pomůcky má vždy v pořádku, všechny práce dokončuje v daném termínu.

Stupeň 2 – chvalitebný

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný. Využívá a rozvíjí své osobní předpoklady. Jeho projev je estetický a má jen menší nedostatky. Má aktivní zájem o umění, estetiku a rozvíjí svůj vkus. Všechny práce dokončuje v termínu, na hodiny je připraven.

Stupeň 3 – dobrý

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý a samostatný. Nevyužívá plně své schopnosti. Jeho projev je málo působivý. Nemá ucelené vědomosti a dovednosti, při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečně aktivní zájem o umění, estetiku, nerozvíjí zcela svůj vkus. Občas nemá pracovní potřeby, občas nerespektuje pokyny učitele a občas neodevzdá práci v termínu.

Stupeň 4 – dostatečný

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a projev jsou málo uspokojivé. Pracuje se značnými chybami, vědomosti a dovednosti aplikuje jen s velkou pomocí učitele. Projevuje jen velmi malý zájem o umění, estetiku, nerozvíjí dostatečně svůj vkus. Často nenosí pracovní pomůcky, často nedokončuje své práce v daném termínu.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev nemá žádnou estetickou hodnotu. Své minimální vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci, o umění, o estetiku, nerozvíjí svůj vkus. Nenosí pracovní pomůcky. Nedokončuje práce v daných termínech.

Hudební výchova

Kritéria hodnocení výsledků vzdělávání v hudební výchově:

– stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu

– osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace

– poznání zákonitostí hudebních činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti

– kvalita projevu, úroveň vlastního zlepšování, podnětnost rodinného prostředí

– vztah žáka k hudebním činnostem, zájem o ně

– estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu

– péče o hlasivky

Stupeň 1 – výborný

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí v individuálních i kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, jedinečný, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, pohybovou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a kultivovaný pohyb.

Stupeň 2 – chvalitebný

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním i kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky. Tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a o pohybovou kulturu. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a kultivovaný pohyb.

Stupeň 3 – dobrý

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější nedostatky a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečně aktivní zájem o umění, estetiku a pohybovou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus.

Stupeň 4 – dostatečný

Žák přistupuje k činnostem bez zájmu, je málo samostatný i málo pohotový. Jeho projev je velmi málo působivý s mnoha chybami. Jeho vědomosti jsou neúplné a stejně jako dovednosti mají značné mezery. Při aplikaci vědomostí a při uplatňování dovedností potřebuje soustavnou pomoc učitele. O umění, estetiku a pohybovou kulturu má občasný a většinou jen pasivní zájem. Svůj estetický vkus a hudební schopnosti rozvíjí pouze sporadicky.

Stupeň 5 – nedostatečný

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus

a hudební schopnosti.

Tělesná a sportovní výchova 1. – 5. ročník

Při klasifikaci předmětu se v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu hodnotí:

– stupeň tvořivosti a samostatnosti

– osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace

– vztah žáka k činnostem a zájem o tělesnou výchovu

– všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a snaha o trvalé zlepšování výkonnosti

Stupeň 1 – výborně

Žák pracuje samostatně, projevuje zájem o tělesnou výchovu, jeho fyzická zdatnost odpovídá věku a somatotypu. Od 4. ročníku splňuje požadavky orientační tabulky měřitelných výkonů (atletika, plavání) a zlepšuje se. V hrách, gymnastice a ostatních sportech zvládá techniku provedení.

Stupeň 2 – chvalitebný

Žák o tělesnou výchovu jeví zájem, má snahu o kvalitní výsledky v jednotlivých sportovních odvětvích, i když jeho výkony neodpovídají jeho věku a somatotypu. Provedení jednotlivých cviků není přesné. Na tělesnou výchovu chodí připraven v cvičebním úboru a tělesné výchově se nevyhýbá.

Stupeň 3 – dobrý

Žák má zájem jen o některé ze sportovních odvětví, zapomíná cvičební úbor. Jeho účast v hodinách tělesné výchovy je spíše pasivní. V měřitelných sportech nedosahuje odpovídajících výkonů jeho věku a somatotypu, nezlepšuje svoji výkonnost a fyzickou zdatnost. Lhostejně přistupuje ke svým výkonům.

Stupeň 4 – dostatečný

Žák nemá zájem o většinu sportovních odvětví, nenosí cvičební úbor, cvičí bez zájmu, má nízkou fyzickou zdatnost, jeho výsledky jsou mu lhostejné. Do her se zapojuje pouze pasivně, pravidla nezná, nezvládá techniku a metodiku jednotlivých sportovních odvětví.

Stupeň 5 – nedostatečný

Žák nejeví žádný zájem o tělesnou výchovu, necvičí, nenosí cvičební úbor, ignoruje pohybovou aktivitu určenou pedagogem. Nesplňuje ani minimální požadavky určené orientační tabulkou měřitelných výkonů.

Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

Tělesná a sportovní výchova 6. – 9. ročník

Při klasifikaci předmětu se v souladu s požadavky hodnotí:

– stupeň tvořivosti a samostatnosti

– osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace

– vztah žáka k činnostem a zájem o tělesnou výchovu

– všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a snaha o trvalé zlepšování výkonnosti

Stupeň 1 – výborně

Žák pracuje samostatně, projevuje zájem o tělesnou výchovu, jeho fyzická zdatnost odpovídá věku a somatotypu. Splňuje požadavky orientační tabulky měřitelných výkonů (atletika, plavání, šplh) a zlepšuje se. V hrách, gymnastice a ostatních sportech zvládá techniku provedení, zná pravidla, cviky provádí přesně dle metodiky.

Stupeň 2 – chvalitebný

Žák o tělesnou výchovu jeví zájem, je aktivní. Nejsou mu lhostejné výsledky v jednotlivých sportovních odvětvích, i když jeho výkony neodpovídají jeho věku a somatotypu. Na tělesnou výchovu chodí připraven ve cvičebním úboru a tělesné výchově se nevyhýbá. Provedení jednotlivých cviků není přesné, pravidla her zná.

Stupeň 3 – dobrý

Stupeň 4 – dostatečný

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

1.3.2 Celkový prospěch

Celkový prospěch žáka na vysvědčení je hodnocen:

Prospěl s vyznamenáním
Prospěl
Neprospěl
Nehodnocen

Žák „prospěl s vyznamenáním“- není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré,

„prospěl“- není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen stupněm nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením

„neprospěl“- je-li v některém z povinných předmětů hodnocen stupněm nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,

„nehodnocen“ – není-li možné žáka hodnotit z některého povinného předmětu stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

1.3.3 Postup do vyššího ročníku

Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo při opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení „prospěl“.

Přesné znění viz Školský zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů – § 52

1.4 Slovní hodnocení

Slovní hodnocení lze použít na základě § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů včetně předem stanovených kritérií.
V prvním ročníku jsou žáci hodnoceni slovně. Slovní hodnocení na rozdíl od běžné klasifikace známkami umožňuje plynulý přechod žáků z mateřské školy a podává o dítěti zpětnou vazbu o dosažení osobních pokroků při osvojování konkrétních dovedností, vědomostí a návyků bez srovnání s ostatními žáky. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.
Ve druhém až pátém ročníku jsou žáci hodnoceni známkami.
Pro sebehodnocení žáků a pravidelné poskytování zpětné vazby třídní učitelkou nebo ostatními vyučujícími se v prvním až třetím ročníku využívají týdenní plány pro žáky. Plány obsahují stručný výčet učiva pro daný týden, místo pro vyjádření žáka, jak si myslí, že zvládl učivo. Hodnocení učitele i s možností vyjádření rodičů je od druhého do pátého ročníku měsíční.
Na celém prvním stupni se používá metoda portfolia, tj. průběžné shromažďování ukázek toho, co dítě má zvládnuto. Do portfolia se ukládají také krátké popisy významnějších příhod, které dokumentují úroveň sociálních dovedností dítěte. Žáci jsou bráni jako spolutvůrci svého portfolia, spolurozhodují o tom, jaké ukázky tam budou zařazeny.

O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.
Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.
Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka.

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

Celkové hodnocení žáka na vysvědčení je vyjádřeno stupni: prospěl vyznamenáním, prospěl, neprospěl, nehodnocen odpovídajícím slovním hodnocením.

1.4.1 Zásady pro použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace (převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení)

Prospěch

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami a ŠVP
1 – výborný	ovládá bezpečně
2 – chvalitebný	ovládá
3 – dobrý	v podstatě ovládá
4 – dostatečný	ovládá se značnými mezerami
5 – nedostatečný	neovládá
Úroveň myšlení
1 – výborný	pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
2 – chvalitebný	uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý	menší samostatnost v myšlení
4 – dostatečný	nesamostatné myšlení
5 – nedostatečný	odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Úroveň vyjadřování
1 – výborný	výstižné a poměrně přesné
2 – chvalitebný	celkem výstižné
3 – dobrý	myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
4 – dostatečný	myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 – nedostatečný	i na návodné otázky odpovídá nesprávně
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští
1 – výborný	užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou
2 – chvalitebný	dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb
3 – dobrý	řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby
4 – dostatečný	dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5 – nedostatečný	praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
Píle a zájem o učení
1 – výborný	aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný	učí se svědomitě
3 – dobrý	k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – dostatečný	malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 – nedostatečný	pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

1.4.2 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.
Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.
Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý

prostředek učení.

Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

o co se mu daří,

o co mu ještě nejde,

o jak bude pokračovat dál.

Při školní práci vedeme žáka k tomu, aby uměl ohodnotit své výkony a výsledky.

Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

Chování

1 – velmi dobré	Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
2 – uspokojivé	Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
3 – neuspokojivé	Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

1.5 Odložení klasifikace

I. pololetí

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí.

Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje. Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn“.

II. pololetí

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 30. září. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník.

Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen“

1.6 Hodnocení práce v zájmových útvarech

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:

– pracoval úspěšně

– pracoval

1.7 Komisionální zkouška

Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

o má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí

- při konání opravné zkoušky.

Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
Komise je tříčlenná a tvoří ji:

předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.
Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

1.8 Opravná zkouška

Opravné zkoušky konají:

- žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy
- žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů.
Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.
Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.
Záznam o vykonání opravné zkoušky zapíše třídní učitel do třídního výkazu.
Pokud se žák bez řádné omluvy nedostaví k vykonání opravné zkoušky, jeho prospěch zůstává nedostatečný.

Třídní učitel zapíše do katalogového listu žáka, který koná opravnou zkoušku:

Vykonání opravné zkoušky

Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ……… .

Nedostavení se k opravné zkoušce

Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu ……… zůstává nedostatečný

1.9 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami viz vyhláška č. 27/2016 Sb. (viz vyhláška MŠMT č. 27/2016 Sb.)

Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.

Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.
Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.

2 Zásady hodnocení průběhu a výsledků chování ve škole a na akcích pořádaných školou

2.1 Zásady pro hodnocení chování ve škole

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují. Rozhoduje o ní ředitel po projednání pedagogickou radou.

Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu školy během klasifikačního období.
Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.
Nedostatky v chování žáků projednává pedagogická rada.
Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:
- průběžně prostřednictvím žákovské knížky/notýsku (1. a 2. třída)
- před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období)
- okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu.

2.2 Stupně hodnocení chování

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

1 – velmi dobré

2 – uspokojivé

3 – neuspokojivé

2.2.1 Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

3 Výchovná opatření

Desatero pro žáky

1. Aktivně se zúčastňuj školní práce. Využívej vybavení a nabídek školy. Vzdělávej se!

2. Vstoupíš-li, pozdrav. Odcházíš-li, rozluč se.

3. Chceš-li něco, řekni „prosím“. Dostaneš-li něco, řekni „děkuji“.

4. Nauč se naslouchat druhému. Neskákej nikomu do řeči, každý má právo vyjádřit svůj názor.

5. Nikomu neubližuj – jen slaboši a zbabělci si musejí dokazovat svou sílu.

6. Nenič – každá věc, která ti posloužila, poslouží i druhým.

7. Mluv pravdu. Važ si sám sebe i druhých. Nečiň jiným to, co nechceš, aby druzí činili tobě.

8. Neboj se překonávat překážky. Neboj se neúspěchu. Chybami se člověk učí!

9. Netrap se – všechny dveře jsou zde pro tebe otevřené. Proto se přijď podělit o každou bolest a radost.

10. Dbej o bezpečnost a zdraví své a svých spolužáků, předcházej úrazům. Neexperimentuj s návykovými látkami a nikdy je neužívej!

Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně. Udělují se v příslušném pololetí.

3.1 Pochvaly

Třídní učitel, ředitel školy, zástupce obce nebo další může žákovi po projednání pedagogickou radou udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské iniciativy, reprezentaci školy či obce, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění (dále jen „pochvala“). Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala se uděluje zpravidla formou zápisu do žákovské knížky, na zvláštním formuláři školy nebo na vysvědčení. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do katalogových listů. Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamenává na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uvedeno.

3.1.1 Pochvala třídního učitele

Pochvala třídního učitele se uděluje za aktivní práci pro třídní kolektiv v klasifikačním období.

3.1.2 Pochvala ředitele školy

Pochvala ředitele školy se uděluje za nadprůměrně dobře vykonávanou práci pro školu, za vynikající výsledky při reprezentaci školy.

3.2 Opatření k posílení kázně

Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Zpravidla předchází před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládají tato opatření.

3.2.1 Napomenutí třídního učitele

Napomenutí třídního učitele se uděluje za nevhodné chování při vyučovacích hodinách, o přestávkách a na akcích pořádaných školou, za nerespektování pokynů vyučujícího.

3.2.2 Důtka třídního učitele

Důtka třídního učitele se uděluje za soustavné a opakované nevhodné chování, kdy žák po předchozím napomenutí nezlepšil své chování, nebo za jednorázové porušení školního řádu.

3.2.3 Důtka ředitele školy

Důtka ředitele školy se uděluje za soustavné, opakované a nevhodné chování i přes udělení předchozích výchovných opatření, za závažně porušení školního řádu, neomluvené hodiny.

Ředitel školy, zástupce nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do katalogového listu žáka, nezaznamenává se na vysvědčení.

Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.

Vnitřní řád pro pedagogické pracovníky

1 Režim školy – povinnosti pedagogických pracovníků

1.1 Povinnosti učitelů

Pro pedagogické pracovníky jsou závazné pokyny dané pracovním

Učitel je povinen důsledně dodržovat vyučovací čas. Během vyučování učitel neopouští třídu. Do školy přichází nejpozději 15 min. před vyučováním.
Svědomitě plní úkoly dané plánem práce školy pro daný školní rok a úkoly rozepsané pro příslušná období.
Sleduje přehled suplování – vždy před svojí volnou hodinou a před odchodem domů. V případě suplování si zajistí příslušné materiály podle daného předmětu.
Věnuje individuální péči dětem ze znevýhodněného sociálního prostředí a dětem se zdravotními problémy. Bere ohled na výsledky lékařských vyšetření, zpráv o vyšetření v pedagogicko-psychologických poradnách a na sdělení rodičů žáků.
Třídní učitel průběžně seznamuje ostatní pedagogy o nových skutečnostech zjištěných u žáků – problémy s chováním, prospěchem, zdravotní a rodinné problémy.
Třídní učitel vede řádně a pečlivě pedagogickou dokumentaci určenou předpisy a vedením školy
Třídní učitel přesně eviduje a kontroluje absenci žáků. Vyžaduje od rodičů omluvu nepřítomnosti do 48 hodin, od žáků po nástupu po nepřítomnosti vyžadují omluvenku nejdéle do týdne. Na písemnou žádost rodičů o uvolnění žáka z vyučovací hodiny z rodinných či jiných důvodů omlouvá nepřítomnost žáka, pokud doba absence nepřesáhne dva dny.
Třídní učitel pravidelně informuje rodiče o prospěchu a chování žáků prostřednictvím sešitů, notýsků, žákovských knížek nebo jiným sdělením. Souhrnné hodnocení píše dle potřeby do žákovských knížek tak, aby byla zajištěna informovanost rodičů o prospěchu a chování žáků. Sleduje, zda rodiče kontrolují zápisy v žákovských knížkách. Informace dále podává na třídních schůzkách nebo při osobních jednáních s rodiči.
Třídní učitel určuje žákovské služby ve třídě, hodnotí výsledky její práce a výsledky celé třídy v třídnických chvilkách, které se za tímto účelem svolávají.
Všichni vyučující zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláním.
Nemůže-li se vyučující pro nemoc (či jiný závažný důvod) dostavit do školy, ohlásí tuto okolnost včas (tj. před zahájením vyučování) vedení školy. Změny rozvrhu nebo výměny hodin oznámí a projedná se zástupci školy. Změnu schvaluje ředitel, v jeho nepřítomnosti zástupkyně ředitele školy. Při akcích školy nebo výuce mimo budovu školy soustředí žáky před školou a přivádí je po skončení akce opět až k budově školy. V odůvodněných případech po písemném oznámení rodičům žáka je možný sraz a rozchod podle určení pedagoga (např. nádraží ČD).
Po příchodu a před odchodem ze školy se seznámí s úkoly na nástěnce ve sborovně a elektronickými zprávami v doručené poště.
Pomůcky určené k vyučování připravuje do třídy během přestávky. Pokud má dozor na chodbě, musí si pomůcky zajistit v době volna. Pomůcky od správců sbírek si zajišťuje pokud možno jeden den předem. Je odpovědný za odevzdání pomůcek v bezvadném stavu.
Třídní knihy 2. stupně se ukládají ve sborovně. Do třídy přináší třídní knihu vyučující první hodiny, vyučující, který má poslední hodinu, ji ukládá ve sborovně. Třídní výkazy jsou v průběhu roku u třídního učitele. Vedení školy musí mít k dispozici seznamy žáků s telefonními čísly rodičů.
Absenci žáků učitel sleduje, zapisuje řádně každý den při první vyučovací hodině a kontroluje každou hodinu. Z vyučování může být žák omluven pouze na základě písemné žádosti rodičů předložené předem (viz Nařízení ředitele školy.
Během vyučování není povoleno posílat žáky mimo budovu školy. Učitel žáky nesmí využívat k osobním službám, svěřovat jim klíče od sborovny nebo kabinetů.
Vyučující odpovídá za pořádek ve třídě. Po skončení vyučovací hodiny neopustí učitel třídu dříve, pokud není v pořádku. Po poslední hodině žáky odvede do šatny. Žáky docházející do ŠD předá vychovatelce ŠD a osobně oznámí nepřítomné žáky.
Návštěvy rodičů přijímá učitel v předem dohodnutém termínu, nejedná s nimi během vyučování. Při řešení problémů si přizve k jednání dalšího kolegu nebo vedení školy.
Je nepřípustné žáky trestat vyloučením z výuky.
Učitel užívá veškeré technické vybavení pouze určeným způsobem, odpovídá zapoškození a nesmí pověřovat manipulací žáky. Veškeré vybavení tříd spravují třídní učitelé.
Úrazy žáků se zapisují do knihy úrazů – uloženo ve sborovně školy. Zápis provádí vyučující přítomný při úrazu nebo dozírající učitel. Při lékařském ošetření vyplní vyučující příslušný tiskopis.
Účast na pedagogických radách, pracovních poradách a rodičovských schůzkách a informacích pro rodiče je povinná. Pokud se někdo nemůže zúčastnit těchto porad, je povinen se omluvit a ve vlastním zájmu si zajistit veškeré informace a pokyny. Nepřítomnost a nevědomost není omluvou.
Používání mobilních telefonů ve vyučovacích hodinách je nepřípustné. Dočasnou výjimku může ředitel školy povolit například ze závažných rodinných důvodů. Toto ustanovení se nevztahuje na akce mimo školu, na výlety, exkurze, kurzy, zájezdy na sportovní utkání apod., kde může být případné použití mobilního telefonu důležité.
Výlety a exkurze musí být realizovány ve smyslu ŠVP a osnov, povoluje je ředitel školy.

1.1.2 Povinnosti dozírajících učitelů

Dozírající učitelé jsou povinni nastupovat na dohled včas a aktivně ho provádět po celou stanovenou dobu.
V případě, že dozírající učitel z osobních důvodů nemůže vykonávat dohled, ohlásí tuto změnu zástupkyni ředitele v takovém předstihu, aby za něho mohla být zajištěna náhrada.
Dozírající pedagog odpovídá za bezpečnost žáků v místě, kde dohled vykonává.
Dozírající učitel ve školní jídelně ručí za bezpečnost a kulturní stolování, za pořádek a klid ve všech prostorách jídelny.
Všichni vyučující budou nápomocni dozírajícímu učiteli a nenechají bez povšimnutí žádný přestupek žáků.
Dozírající učitel na chodbě v přízemí kontroluje žáky i u prodejního nápojového automatu.
Za příznivého počasí žáci mohou o velké přestávce využívat terasu školy. Učitelé vykonávají dohled nad žáky dle příslušného rozpisu dozorů.

1.2 Povinnosti vychovatelek školní družiny

Vychovatelka se řídí ustanovením pro pedagogické pracovníky. Je povinna dodržovat stanovenou pracovní dobu, nastupuje do zaměstnání nejpozději 15 minut před začátkem výchovné práce s výjimkou vychovatelky, které začíná pracovní směna v 6.45 hod.
Vychovatelka ručí za bezpečnost všech dětí, které jsou v daném okamžiku svěřeny do její péče. Zaměstnání je povinna organizovat tak, aby měla všechny děti pod dohledem. Během výchovné práce není povoleno posílat žáky mimo budovu školy.
Vychovatelka nesmí žáky využívat k osobním službám.
Vychovatelka zodpovídá za to, že děti nebudou vstupovat do oddělení nepřezuté. Kontroluje pořádek v odděleních.
Vychovatelky jsou povinny sledovat změny v rozvrhu na nástěnce ve sborovně školy a případně zastupovat nepřítomné kolegy podle rozpisu.
Povinnosti při dohledech nad žáky jsou obsaženy v kapitole Vnitřní řád pro pedagogické pracovníky, bod 1.1.
Výlety a exkurze musí být realizovány ve smyslu ŠVP a osnov, povoluje je ředitel školy.

Vycházky a zaměstnání v terénu hlásí vychovatelka předem vedoucí vychovatelce.

Účast na pedagogických radách, pracovních poradách a rodičovských schůzkách a informacích pro rodiče je povinná. Pokud se některá nemůže zúčastnit těchto porad, je povinna se omluvit a ve vlastním zájmu si zajistit veškeré informace a pokyny. Nepřítomnost a nevědomost není omluvou.

Vychovatelka využívá stejně jako učitelé veškeré technické vybavení – viz kapitola Vnitřní řád pro pedagogické pracovníky, bod 1.1.
Úrazy žáků – jsou obsaženy v kapitole Školní řád, bod 3.

Klasifikační řád byl projednán na pedagogické radě dne 22.6.2017

Klasifikační řád vstupuje v platnost od 1.11.2017

Klasifikační řád schválila školská rada dne 31.10.2017

Dr. Kamil Vávra

ředitel školy